rizika obce a možnosti nápravy

4. téma: rizika obce a možnosti nápravy

Co nás nejvíce ohrožuje víte už z minulého tématu, ale pojďme si to trochu připomenout.

Jakými dvěmi hrozbami jsou Vnorovy nejvíce ohroženy?

  • Povodně
  • Sucho

Povodně

U nás byla největší povodeň v roce 1993 a začala se budovat hráz na ochranu. Jak to ale s povodněmi vypadá ve světě, a jak se dokáží přizpůsobit?

V zemích západní Evropy jsou řeky náchylné na povodně. Ochrana jako protipovodňová hráz, břehová hráz, nádrže a splavy se používají na prevenci vylití řek z břehů. Přímořské povodně byly řešené v Evropě pomocí pobřežní ochrany, jako je např. mořské zdi a obnova pobřeží. Například Londýn je chráněn od povodní velkou mechanickou bariérou přes řeku Temže, která je aktivována, když hladina moře dosáhne určitého bodu, bariéry jsou plně v provozu přibližně za půl hodiny. Benátky budou jako i celá laguna nyní také chráněny podobným systémem, zde je ale ohrožuje spíše příliv, než rozvodněné řeky. Největší a nejpropracovanější povodňové ochrany má ovšem Nizozemí, kde jsou označované jako vodní díla v říční deltě. Staletí boje s vodou naučila Nizozemce, jak získávat půdu a bránit se záplavám. Největší rozsah mívají povodně ovšem v Asii, např. v Bangladéši, když dojde k rozvodnění Gangy a Brahmaputry, je pod vodou většina území státu.


Sucho

Co je sucho, ví asi každý. Ale jaké jsou vůbec jeho důsledky?

  • Vysušená krajina je mnohem náchylnější ke vzniku požáru, který může následně spálit rozsáhle oblasti lesního porostu (časté jsou požáry v Kalifornii či v australské buši).
  • Dochází k popraskání půdy a k dezertifikaci krajiny, či k rozšiřování pouští.
  • Dochází ke ztrátám v zemědělské produkci, z čehož pramení podvýživa a snadnější šíření nemocí.
  • Vznik sociálního napětí v oblasti, které může přerůst až ve válečný konflikt o vodu a jídlo.
  • Rozsáhlou migraci obyvatelstva ze zasažené oblasti.
  • Vlivem převládajícího výparu nastává zasolování půd, což zmenšuje jejich úrodnost do budoucna.
  • V tocích a nádržích dochází k výraznému poklesu hladiny až úplnému vyschnutí, které může vést k dočasnému či dokonce trvalému vyhynutí některých organizmů na dané lokalitě.

Jak to vypadá se suchem v ostatních končinách světa?

V 18. a 19. století došlo k rozsáhlému suchu v africkém státě Kapverdy, které mělo za následek přibližně 100 tis. mrtvých. Sucho způsobilo obrovskou vlnu migrace. Emigranti se usídlili v oblasti Nové Anglie, kde začali pracovat ve velrybářském průmyslu. V roce 1900 postihlo sucho oblasti v Indii, kde si vyžádalo okolo 250 000 až 3 250 000 obětí. Mezi lety 1928 až 1930 postihlo sucho Čínu; přibližně 3 milióny mrtvých. Mezi lety 1930-1931 byla zasažena Ukrajina a kvůli neúrodě zemřelo 250 tis. až 5 mil. lidí. Oblast o rok později postihl hladomor, na kterém ale měly podíl i kroky vládců Sovětského svazu. Tato konkrétní katastrofa dostala označení Ukrajinská genocida nebo Holodomor. Také v ČR byla v posledních desetiletích zaznamenána výrazná sucha (např. 1947, 1974, 2003, přičemž katastrofální sucho v roce 1947 vedlo k silné neúrodě. V roce 2003 byly na řadě toků naměřeny nejnižší stavy vody za dobu sledování a velké množství menších toků vyschlo zcela). V současnosti je sucho problémem oblasti Afriky, která se nazývá Sahel. Vlivem nedostatku srážek dochází k rozšiřování Sahary, což vyvolává sociální nestabilitu v oblasti. Obyvatelstvo trpí podvýživou a nemocemi. Změna zdejšího klimatu se dává do spojitosti s projevující se změnou globálního počasí, ale studie, které by spojitost potvrdily, v současné době nejsou k dispozici. Známými extrémně suchými místy jsou Údolí smrti v USA a Arica v Chile.

1. úkol - POCITOVÁ MAPA

Prvním úkolem bylo vytvořit pocitovou mapu, ve které lidé mají za úkol zaznačit místa ohrožená nebo bezpečná. Výsledkem je tzv. pocitová mapa. Jak se Vám líbí?

Odkaz na video ze sbírání špendlíků:

2. úkol - zlepšení pocitů ze dvou míst

Vybrali jsme si karty hrozeb sucha a povodní, protože nám nejvíce hrozí a taky, protože si myslíme, že tyto dvě hrozby hrozí téměř každému městu nebo obci. V průběhu let se domníváme, že se budou vyskytovat často. Někteří povodně už v naší obci zažili, ale všichni už zažili sucho. Hlavně u nás na jižní Moravě je sucho největší hrozbou, protože je zde hodně orné půdy. Půda se ale bude vysušovat a pak nebude schopna zadržet vodu při povodních, tudíž by se půda odnesla a to si zemědělci nemohou dovolit. Tyto dvě hrozby se navzájem proplétají a dokazují, že budeme muset změnit přístup užívání vody.

My jsme vybrali spíše dvě oblasti.

1. oblast u řeky Moravy

Toto místo má hodně rizik a opatření jsou určitě potřeba.
  • je zde největší riziko povodní
  • u hráze chybí stromy, které by mohli hráz zpevnit
  • hrozilo protrhnutí hráze
  • jsou zde pole, tudíž hrozí odnos půdy při povodních

Tato oblast má celkem hodně rizik, tudíž by bylo dobré zde konat opatření.

2. oblast: pole v druhé části obce (Lidéřovice)

Toto místo má hodně rizik a opatření jsou určitě potřeba.
  • je zde suchá půda v létě
  • riziko sucha
  • riziko odnosu půdy při větší srážce
  • nevhodné plodiny
  • suchá orná půda = menší úroda = menší příjmy
Toto místo má hodně rizik a opatření jsou určitě potřeba.

3. úkol - Hodina Země

V sobotu 24. března se uskutečnila akce s Vnorovy v pohybu Běh pro Zemi v rámci mezinárodní akce Hodina Země. Každý cestou na akci zhasl doma světla a proběhl jedno kolečko Vnorovské desítky nebo fandil běžcům. Jako odměna je čekal teplý čaj, který v sobotní zimě každý ocenil. Nakonec se vypustili lampionky štěstí, na které si každý mohl napsat své přání. Právě samotné vypouštění lampionků a jejich zapálení, bylo pro mnohé náročnější než běh. Akce za svitu lampionů se všem líbila a už se těšíme na příští rok, kdy opět zhasneme.

Odkaz k videu z Hodiny Země:

video EKOZPRÁVY

Po dlouhé době jsme natočili zase Ekozprávy. Tyto se týkají hrozeb a opatření jiných států nebo koutů Země. Chtěli jsme poukázat na to, že každý stát má své problémy, a že bychom měli zemím, o které se lidé sami nedokáží postarat pomoci.

ODKAZ NA EKOZPRÁVY ZDE:


časopis Badatel

Nové číslo časopisu obsahuje mnoho zajímavých informací, které si paní učitelky vždy rády přečtou a pár křížovek a osmisměrek i omalovánek, které zase zbožňují děti.

NÁSTĚNKA

Udělali jsme i novou nástěnku, aby si děti mohly o velké přestávce co počíst. Aby byla nástěnka ještě víc lákavá, nalepili jsme barevné papíry, na nichž si text žádá přečtení.

HODINA BEZ ELEKTŘINY V MŠ

Ve čtvrtek 22. 3. jsme si pro děti přichystali Hodinu bez elektřiny. Děti si přinesli lampiónky, kterými si svítili, jelikož se zhasla světla a zatáhly se žaluzie. Nejdříve si dětičky poslechly pohádku: Jak pejsek s kočičkou myli podlahu, kterou poté dopovídali až do konce. Poté zhlédly divadlo O spící Zemi a následně si zahrály hry. Poté si vymalovaly omalovánky, ze kterých se pak udělal plakát, který si děti za odměnu nechaly. Na závěr je čekal lampionový průvod, jež si děti náležitě užily. Moc se nám to s dětmi z MŠ líbilo a věříme, že i jim.

BESÍDKA PRO 6. TŘÍDU


Udělali jsme besídku pro naše spolužáky, ve které se dozvěděli něco o vsakování vody v krajině. Měli jsme totiž na toto téma připravené 3 pokusy, díky kterým naši spolužáci šesťáci zjistili spoustu nových informací.

BESÍDKA PRO 8. TŘÍDU

Nachystali jsme si besídku i pro osmáky na téma sucho a povodně. Prostřednictvím pracovních listů a prezentace se naučili nové informace. Poté se měřil čas toků ve vodě, což byl pokus, ve kterém si měli naši spolužáci uvědomit rozdíl mezi meandrujícím a rovným tokem. Nové informace se dozvěděli i z řady videí, které k těmto tématům a názvu besídky: Ach, ta voda doplnily ještě o nové údaje a zajímavosti.

SOUTĚŽ V LUŠTĚNÍ OSMISMĚRKY

Uspořádali jsme soutěž o nejrychlejšího řešitele třídy v luštění osmisměrek od 5. do 9. třídy. Odměnu získal vždy nejrychlejší řešitel z každé třídy.

POCITOVÁ MAPA ŠKOLY

Udělali jsme i pocitovou mapu školy. Nejvíce se spolužákům líbí v tělocvičně a nejméně v ředitelně :) .