3. téma: Analýza zranitelnosti

Z předchozích článků už víte, jaké jsou dopady klimatických změn, že se na ní podílí vzrůstající koncentrace CO2 ze spalování fosilních paliv a jak můžeme koncentraci CO2 snížit.

Adaptace

Na katastrofy se můžeme připravit nebo jim z části předejít. Adaptace je tzv. přizpůsobení podmínkám, tudíž se i my musíme přizpůsobit dopadům klimatických změn a zmírnit jejich škody.

Dopady klimatické změny můžeme pozorovat v různých rovinách, přímo nás ale zasahují ty, které se odehrávají v našem nejbližším okolí, a na ty je také dobré se soustředit a připravit především.

Resilience

Pojem "resilience", souvisí s dopady klimatické změny a způsobem, jak na ně obce reagují, se stále častěji používá. Týká se totiž nejen toho, jak dopady změny zvládat, tj. adaptace, ale hlavně toho, jak se z dopadů poučit. Extrémní projevy počasí budou mít katastrofální důsledky (jsou pohromami pro dané území) a odstraňování škod těchto pohrom nás bude stát nejen mnoho peněz, ale taky úsilí.

Resilientní obec je taková, která umí změnit své fungování, technické i organizační tak, aby její další vývoj byl z pohledu dopadů klimatické změny bezpečnější a udržitelnější.

Zkusme si představit třeba příklad školy se zahradou v obci, která se velmi často v létě potýká s nedostatkem vody. Zahrada včetně stromů v létě velmi strádá a v obci už platí zákaz zalévání z vodovodu. Jestliže škola, která má většinou velkou střechu, vybuduje nádrž na zachycení dešťové vody, bude v létě dosti vody na zalévání. Můžeme říci, že škola zvýšila svou resilienci, alespoň co se týká sucha.

Na co se mají česká města a obce připravit?

Česká města a obce se musí připravit na dopady změny klimatu, zejména na vlny horka, sucho, přívalové srážky a povodně. Jako největší problém můžeme očekávat nedostatek vody a její kolísající kvalitu. Velká města budou čelit efektu tzv. tepelných ostrovů, kdy se uvnitř zástavby bude zvyšovat teplota oproti jejich okolí až o několik stupňů. Nejvíce ohroženi teplotními výkyvy budou skupiny osob se sníženou schopností termoregulace: senioři, nemocní a malé děti. Komplikace čeká provoz budov a také doprava.

Změna klimatu zvyšuje důsledky vlivu sídel na krajinu. V případě rozrůstání měst překračuje jejich vliv samotné katastrální vymezení. To se týká nejen okolní krajiny, ale i specifických prvků jako jsou řeky či potoky. Proto bude potřeba lépe plánovat napojení urbanizované krajiny na přírodní. Klíčem přípravy českých měst a obcí na zvládnutí změny klimatu je odpovědné plánování využití svého území a přijetí opatření, která mají pozitivní vliv na vodní režim krajiny a půdy, včetně propojování přírodních a urbánních struktur. Kvůli dopadům extrémního počasí musí posílit propojení územního plánování a ochrany obyvatelstva spolu s krizovým řízením.

Jak to bude s vodou a zelení ve městech?

Budeme muset šetřit vodou a můžeme očekávat i zadržováním vody, využíváním dešťové vody a revitalizace vodních toků. To souvisí s rozhodováním o využívání vodních zdrojů, a to nejen nad ovládáním infrastruktury. Dalším prvkem je rozšiřování městské zeleně, jako jsou parky, ale drobné ostrovy zeleně včetně vnitrobloků, trávníků, stěn i střech velkých objektů a městské zemědělství.

Jak to bude s energetikou?

Ke zmírňování změny klimatu přispívá i snižování energetické náročnosti měst, které omezuje emise škodlivých látek. Města si musí vypracovat plán na snižování uhlíkové stopy. Stát bude podporovat změny ve vytápění a chlazení, úspory v budovách, lepší využívání místních zdrojů a rozvoj veřejné dopravy a udržitelné mobility. Renovace budov by mělo vést nejen k úsporám energií, ale k udržení tepelného komfortu během celého roku. Města musí rozvíjet integrované projekty, jako například dobíjení elektromobilů přebytky ze solární energie nebo využívání odpadního tepla z průmyslu při vytápění budov. V případě odpadů bude zakázáno skládkování a komunální odpad se bude po vytřídění využívat pro výrobu energie. Separace biologické části komunálního odpadu se stane samozřejmostí, stejně jako zvyšování recyklace využitelných materiálů.

Jak to bude s dopravou?

Dopravní řešení bude sázet na veřejnou dopravu a omezovat individuální automobilové dopravy, včetně parkování osobních aut v některých částech měst. Investice do dopravní infrastruktury budou zaměřeny na elektromobily, ale také na kola a lepší propojení sídel pro pěší. Regionální veřejná doprava bude propojovat jednotlivé krajské systémy do národního s provázanými jízdními řády, sjednocenými podmínkami přepravy, vzájemným uznáváním jízdenek, minimálními přestupními vzdálenostmi a společným informačním systémem. Rozvíjet se bude také napojení veřejné a individuální dopravy, ať už záchytných parkovišť či míst pro krátké zastavení v blízkosti zastávek veřejné hromadné dopravy nebo míst pro bezpečné odkládání bicyklů.

více na: https://www.cr2030.cz/

Video - adaptace a resilience

Podívejte se na naše nové video, které vás seznámí s novým tématem.

1. úkol

-vzpomínka starousedlíků na živelné pohromy-

Někteří členové týmu si popovídali s babičkami a dědečky, ale spoustu informací jsme se dozvěděli od důchodců při 1. a 2. besídce. Zde máte shrnutí:

Babičky a dědečkové vnímali za pohromu nejen povodně, ale i bouřky. Už v dávných dobách byla bouřka vnímána za nějakou zlou a špatnou zprávu od Boha. V dnešní době víme, že za tím je příroda a klimatické změny jim též neubírají na síle. Babičky a dědečci často vzpomínali hlavně na to, kolik lidí pozabíjela. Například, jednou byli dva sourozenci venku napást krávu, kterou drželi za kovový řetěz. Do řetězu uhodil blesk a dál už asi každý ví, jak to skončilo. Několikrát taková bouřka dokázala zapálit domy, lesy a způsobila tak požár, po kterém bylo dost škod. Sněhové nadílky taky neměli tolik jako my, ale víc bílých Vánoc než my měli. Někdy napadl i několika centimetrový sníh, který byl podél cest a vytvořil takový ,,sněhový plot nebo bariéru´´. Na čem se všichni shodli při otázce: Co považujete za největší živelnou pohromu ve Vnorovech?, byly povodně v roce 1997. Lidé nejblíže místa povodně dali zvířata do beden a ty pak odnesli na půdu. Očekávání trvalo 14 dní. Vylila se řeka Morava a Baťův kanál. Tyto řeky zaplavily pole, louky, lesy i některé sklepy v rodinných domech. Hrozilo k protržení Moravní hráze, proto ji hlídali dobrovolní hasiči a vojáci ve dne i v noci a zpevňovali hráz pytli s pískem, ale naštěstí k jejímu protržení nedošlo. Vodu si lidé dali do zásoby. Strachu si prarodiče užili dost, protože výška hladiny byla stejně vysoká jako koryto řeky. Nejvyšší stav vody byl 7. 7. 1997.

2. úkol: Analýza zranitelnosti

Jedním z úkolů tohoto témata bylo udělat analýzu zranitelnosti Vnorov. Odpovídali jsme na různé otázky, na které nám pomohl odpovědět i náš starosta Ing. Antonín Gazárek, paní ředitelka Hana Tyllichová s paní hospodářkou Klárou Motyčkovou. Na základě našich odpovědí nám vyšly tzv. semafory, které jsou pro každou hrozbu jiné a jeden hlavní semafor se všemi hrozbami.

Video: Naše Vnorovy

Udělali jsme nové video o Vnorovech. Doufáme, že se Vám bude líbit.

odkaz na video:

Video: Rozhovor s panem starostou Vnorov Ing. Antonínem Gazárkem

Ve spolupráci s panem starostou jsme udělali video. Snad se Vám bude líbit a dozvíte se něco nového.

Odkaz na video:

Nástěnka

Budeme rádi, když se podíváte na naši nástěnku, která jako vždy visí u učebny fyziky.

Časopis Badatel

Rozhodli jsme se opět udělat časopis, který jsme využili i na besídce pro děti ze ŠD a spolužáky. Těm se líbí hlavně osmisměrky a křížovky. Paní učitelky se zase rády dozvědí i něco nového, tudíž jsme pro ně, ale i pro děti přichystali víc zajímavostí na čtení. V časopisku jsme zmínili i Hostětín. Časopis jsme rozdali dětem ve škole při besídkách, na nástěnku, výhercům soutěže, paním učitelkám, panu starostovi za ochotu, ale dali jsme ho i paní ředitelce.

Anketa

Udělali jsme i anketu jako zatím ke každému tématu. Ankety jsme rozdali deseti dětem, abychom měli pohled i od dětí a dvaceti dospělým. Nejen paním učitelkám, ale i lidem, které nebydlí jenom ve Vnorovech nebo ve Strážnici, ale i jinde v okolí. Výsledky nás moc nepřekvapili, protože jsme to očekávali.

Soutěž

Rozhodli jsme se opět udělat soutěž. Aby byla pro soutěžící lákavější, ale aby se přihlásili i jiní spolužáci, vymysleli jsme soutěž v podobě křížovky. Křížovky plnili pomocí informací na nástěnce a ti pohodlnější si našli informace na internetu na našem webu. Překvapilo nás, že se soutěžícím moc dařilo. Na tři nejlepší čekala odměna a diplom.

Besídka pro 6. A.

Spolužáci se podívali na naše videa a na video o Hostětíně. Spolužákům se besídka s videi líbila a hodně informací si zapamatovali.

Besídka pro spolužačky

Spolužačkám z 6. A 7. třídy jsme zahráli divadlo Katastrofální věštba. Potom jsme jim rozdali do skupinek časopis Badatel a plnily úkoly. Po zkontrolování si přečetly o Hostětíně. Besídka se nám i jim moc líbila.

divadlo Katastrofální věštba

Vymysleli jsme opět divadlo. Budeme moc rádi, když se na něj podíváte.

odkaz na divadlo: