Klimatické změny

Co je globální změna klimatu?

Změna klimatu označuje změnu průměrného stavu klimatu a/nebo jeho vlastnos­tí, která přetrvává po desítky let či déle.

Globální podnebí ovlivňuje řada faktorů: sklon zemské osy, intenzita slunečního záření a koncentrace skleníkových plynů. Nebýt skleníkových plynů, byla by na planetě průměrná teplota asi o 30 °C nižší oproti současné, což by z nás byli Eskymáci, protože Země by tak byla hluboko pod bodem mrazu.

Vodní pára, oxid uhličitý (CO2), oxid dusný, metan, freony a některé další plyny zachycují teplo, které se odráží od zemského povrchu (ale naproti tomu nebrání pronikání slunečního záření). Vyšší koncentrace těchto látek ve vzduchu proto vede ke zvýšení globální průměrné teploty.

Průmysl a některé další činnosti zvyšují koncentraci některých skleníkových plynů ve vzduchu. Především spalování fosilních paliv - uhlí, ropy a zemního plynu - každoročně uvolňuje miliardy tun uhlíku, který po miliony let ležel hluboko v zemi. Obsah oxidu uhličitého v atmosféře je proto vyšší než kdykoli v posledních 650 000 letech. Pokud nedojde k rychlému poklesu emisí, někdy ve druhé polovině 21. století dosáhne dvojnásobku úrovně, na které byl před průmyslovou revolucí.

Jaké jsou její dopady?

Zvyšuje se teplota na souši i v atmosféře, otepluje se oceán, snižuje se množství sněhu a ledu a stoupá hladina moří.

Koncentrace oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného stouply na úroveň, jaká nepanovala během posledních 800 000 let.

Nárůst koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře způsobuje okyselování oceánů. Od začátku průmyslové revoluce kleslo pH oceánu v průměru o 0,1 a již dnes tak zaznamenáváme zásadní negativní důsledky na život korálů a celých vodních ekosystémů. Do konce století pak podle toho, kolik emisí CO2 vyprodukujeme, klesne hodnota pH o dalších 0,06 až 0,32.

Úbytek ledu z pevnin. Nápadné zmenšování samostatných ledovců probíhá již dlouho. Na rozdíl od devadesátých let se ale už stejné množství ledu ztrácí i z ledového příkrovu Antarktidy a ještě více z ledového příkrovu Grónska.

Úbytek ledu v Arktidě. Severní oceán už přestává být v létě a na podzim pokrytý ledem. Oteplování Arktidy se tím, jak její povrch tmavne, značně urychluje. Bezprecedentně teplá Arktida mění charakter počasí na celé severní polokouli.

Do konce 21. století se dále oteplí, mohlo by to být i o několik stupňů. Bude-li růst emisí skleníkových plynů pokračovat jako doposud, může oteplení na konci století oproti jeho počátku dosáhnout až 3,7 ºC. Jen pokud emise klesnou do poloviny století k nule, může se v tomto období oteplit i méně než o jeden stupeň. Překročení této hranice 2°C by znamenalo zásadní negativní dopady pro lidstvo a ekosystémy.

Zvětší se rozdíly mezi suchými a vlhkými oblastmi. Místa, kde je dnes sucho, budou do budoucna sušší, zatímco na místech, kde je dnes srážek hodně, bude pršet ještě více. Zároveň můžeme očekávat častější a intenzivnější přívalové deště a vlny veder.

Vzestup hladiny oceánů bude pokračovat. Mezi lety 1901 a 2010 stoupla hladina oceánu o 19 cm. Stoupající teplota vlivem roztažnosti vody a úbytek ledu z pevnin povedou k jejímu dalšímu nárůstu. Pokud budou skleníkové emise pokračovat jako doposud, tak do roku 2100 hladina světových moří stoupne až o 98 centimetrů. Zvyšování hladiny bude nicméně pokračovat i dále. V oblastech, které jsou vzestupem hladiny už v tomto století ohroženy, dnes žije desetina světové populace.

Zpomalení změn bude vyžadovat podstatné a trvalé omezení emisí skleníkových plynů. Další spalování fosilních paliv bude způsobovat další oteplování a změny ve všech oblastech klimatického systému. Čím více emisí vypustíme, tím dramatičtější budou i následné změny. Jedině podstatné a trvalé snížení emisí skleníkových plynů nás může ochránit před nebezpečnou změnou klimatu.

Uhlíkový rozpočet. V případě, že celkově vypustíme do atmosféry méně než 800 miliard tun (Gt) uhlíku, pravděpodobně nedojde k většímu oteplení než o 2 ºC. Od konce 19. století jsme však už vypustili na 500 Gt. Více než polovinu přijatelného rozpočtu jsme tedy již vyčerpali, přičemž každý rok přidáváme dalších 10 Gt uhlíku.

Nárůst teplot o několik stupňů

Změna množství a výskytu srážek

Budou se měnit srážky - v různých místech světa různě. Obecně lze říci, že nárůst srážek je předpokládán pro vysoké zeměpisné šířky: v Arktidě, Kanadě a Skandinávii či na Sibiři. Slabší nárůst lze očekávat v některých tropických oblastech. Většina subtropických oblastí může počítat s podstatným úbytkem dešťů. Předpokládá se, že emise CO2 porostou jen do roku 2050 a posléze začnou klesat, propočty ukazují více než dvacetiprocentní úbytek srážek v některých částech Afriky i jinde. Oblasti, které v současnosti trpí nedostatkem potravin a suchem a zároveň mají pouze omezené možnosti potraviny dovážet, budou pravděpodobně postiženy dalším úbytkem úrody v důsledku sucha. Dnes žije v zemích trpících nedostatkem vody téměř třetina lidské populace a očekává se, že se jejich počet do konce 21. století zvýší o stovky milionů.

Výskyt extrémních událostí počasí

Teplejší atmosféra obecně vyvolává častější extrémní výkyvy počasí. Mělo by proto přibývat silných tropických hurikánů a tajfunů, vichřic, povodní nebo vln horka či sucha.

Tání ledovců

Horské ledovce budou tát a ubývat poměrně rychle, což způsobí radikální zmenšení už v nejbližších desetiletích. Takový trend je obzvláště důležitý v Indii a Latinské Americe. Stamilióny lidí zde závisí na řekách, které v létě zásobuje voda z odtávajících ledovců v Himalájích, respektive Andách. Zároveň poroste hladina oceánů. Hlavní příčinou je tepelná roztažnost vody: teplejší kapalina má větší objem, což platí i pro moře. Až později se by klíčovou roli začalo hrát tání polárních ledovců, které by v příštích desetiletích bylo jen dodatečným faktorem.

Zvyšování hladiny oceánů

Rostoucí teploty vedou ke zvětšování objemu vody, a to pak ke zvyšování hladiny moří. Nejvíce jsou ohroženy velké populace lidí žijících Bangladéši a dalších deltách asijských řek, obyvatelé Egypta či malých ostrovních států. Záplavy spolu s dalšími dopady klimatických změn mohou donutit k opuštění domovů stovky milionů lidí, což ještě zhorší už tak palčivé problémy s globální migrací.

Zánik a migrace druhů

Zánikem je ohroženo mnoho ekosystémů, zvláště korálové útesy, severské lesy, horské lokality a oblasti závislé na středozemním klimatu. Na mořskou faunu a flóru budou negativně působit rostoucí teploty a zvýšená kyselost oceánů. Pro všechny oblasti platí, že čím rychleji teploty porostou, tím větší je riziko jejich poškození.

Živočišné druhy budou rychleji migrovat. Areály výskytů rostlin a živočichů se posunou do vyšších nadmořských výšek a směrem k pólům. Dojde k vytvoření lepších podmínek pro přezimování škůdců, objeví se nové druhy a nové choroby. Objevují se u nás teplomilnější druhy bezobratlých a některé druhy živočichů se dostávají do vyšších nadmořských výšek - např. klíště.

Překážka v rozvoji

Rozvojové země jsou celkově nejvíce ohroženy těmito riziky. Změny klimatu ovlivní možnosti chudých států vypořádat se s bídou, zlepšit zdravotní péči, vzdělání nebo zajistit lepší dodávky energie.

Dopady na zemědělství

V důsledku extrémních projevů počasí a výskytu sucha nebo naopak záplav dojde ke snížení výnosů úrody. Sucho či nadměrné deště jsou zároveň i častou příčinou úhynu hospodářských zvířat. Kritické dopady se očekávají zejména v nejchudších rozvojových státech, kde lidé již dnes trpí podvýživou a hladem.

Některé dopady by naopak mohly být pozitivní. Vegetační období vegetačního období v nejteplejších oblastech začne začátkem března a skončí až koncem října. Oproti současnému stavu by období zrání či sklizně mohlo být uspíšeno nejméně o 10 - 14 dnů. S nárůstem koncentrací oxidu uhličitého dojde ke zrychlení fotosyntézy.

Dopady na zdraví

Nedostatek vody, menší objem v rybnících a jezerech a menší průtok v řekách povedou k zhoršení kvality vody a snažšímu šíření infekcí. Díky teplejšímu klimatu se očekává rozšíření Lymské boreliózy do chladnějších poloh. Prodlouží se pylová sezóna a tím dojde k zvýšení počtu alergiků.

Úkol: Natočte krátké video

Až jsme zjistili, co je klimatická změna, co ji způsobuje, jaké má důsledky, co je třeba dělat, abychom ji zpomalili a jak se na ni připravit, měli jsme za úkol natočit krátké video v délce 1 až 5 minut na libovolné téma o klimatických změnách.

odkazy na videa:

Úkol: Seznamte spolužáky s tématem klimatické změny

To, co jsme se dozvěděli, jsme nepohli s nechat pro sebe. Vitořili jsme prezentace, které pak ukázali našim spolužákům. Každý z nás si vybral jedno video, které jsme jim ukázali a na základě videí jsme udělali prezentaci jako shrnutí videa. Spolužáci nám nakreslili, jak to na naší Zemi vypadá dnes a jak to může vypadat za pár desítek let. Obrázky jsme pak vyvěsily na nástěnku.

Úkol: Vytvořte nástěnku

Z toho, co jsme se dozvěděli, jsme udělali nástěnku, která visí u učebny fyziky (chemie).

Bonusové úkoly

Anketa

 Udělali jsme i anketu, abychom zjistili, kolik lidí zná problémy naší Země a jejich příčiny. Anketu jsme rozdali 10 spolužákům a 10 dospělým. Z nich jsme pak udělali grafy. Dost nás překvapilo, že spousta dětí chtěla vyplnit anketu, ale my jsme už žádnou neměli. Z toho plyne ponaučení, že jich máme pro příště udělat více.

Soutěž

Udělali jsme soutěž s otázkami, jež odpovědi byly na nástěnce. Cílem bylo, aby si spolužáci nástěnku alespoň trochu přečetli a zapojili svého soutěživého ducha. Soutěže se účastnilo 6 dětí, z nichž správné odpovědi mělo 5. Tím jsme si zavařili, jelikož bylo 5 prvních míst.

časopis Badatel

Rozhodli jsme se, že uděláme časopis o tomto tématu. Pro spolužáky jsme napsali o čem toto téma je a celkově CO2 liga. Nachystali jsme vněm i úkoly, křížovku atd. Dětem, co vyhráli soutěž, jsme je rozdali a dali je i dětem z družiny při besídce a seniorům do domova seniorů u nás ve Vnorovech i na naši nástěnku.

Divadlo

Naši nejmladší členové týmu se rozhodli zahrát divadlo. Scénář jsem vymýšlela já (Nikol Barboříková). Divadlo jsme následně ukázali dětem ze školní družiny a důchodcům.

divadlo ke zhlédnutí zde:

Besídka v družině

V pátek 3. 11. jsme navštívili děti ve družině. Nejprve jsme je seznámili s tématem a soutěží. Pak jsme zahráli divadlo O spící Zemi. Poté se rozdělily děti do skupin. Každý obdržel časopis Badatel, který jsme vytvořili, a ve skupinkách s naší pomocí plnily úkoly. Děti nám pak následně nakreslili obrázky z divadla. Některé děti dokonce kreslili neekologické s ekologickým (např. vana/ neekologická, sprcha/ ekologická) Nejvíc nás překvapilo, že pár dětí už něco o životním prostředí věděly. Dětem se besídka líbila, takže jsme byli spokojeni i my.

Besídka v domově seniorů

Ve čtvrtek 9. 11. jsme byli navštívit a zároveň rozveselit důchodce v naší obci z domova důchodců a celkově z naší obce, kteří se na besídku dostavili. Zahráli jsme jim divadlo O spící Zemi a potom jsme diskutovali, jaké to bylo dříve a jaké je to dnes (např. jestli byla taky taková horka atd.). Dozvěděli jsme se spoustu nových informací, které jistě využijeme do dalších témat. Překvapilo nás, že si babičky na besídku pozvaly i kamarádky. Každé babičce a dědečkovi jsme dali pohoštění v podobě buchty a čaje nebo kávy a dáreček v podobě záložky do knížky. Doufám, že se jim beseda líbila, protože nám ano. Cílem bylo i důchodce potěšit a taky, aby si zavzpomínali. Jejich vzpomínky nás často rozesmáli např., že jako malý měli uhelné prázdniny, protože čekali na dovoz uhlí. Jedna babička nám řekla, že nejlepší bylo, když jednou měli uhelné prázdniny skoro dva měsíce. Ale některé byly smutné, protože byly i o tom, kolik lidí umíralo, např. kolik domů vyhořelo nebo je zasáhl blesk. Budeme muset uspořádat takových besídek více, protože jsme měli ještě spoustu otázek a babičky a dědečci pro nás spoustu zajímavých zážitků, jež nám chtěli moc rádi povědět. Už se na další povídání nemůžeme dočkat a moc děkujeme důchodcům za spolupráci.